KMEN: STRUNATCI
Chordata
PLÁŠTĚNCI | BEZLEBEČNÍ | OBRATLOVCI | KRUHOÚSTÍ | PARYBY | RYBY | OBOJŽIVELNÍCI | PLAZI | PTÁCI | SAVCI
PODKMEN: PLÁŠTĚNCI Urochordata
- prezentace (úvod ke strunatcům, pláštěnci,
bezlebeční)
PODKMEN:
BEZLEBEČNÍ Cephalochordata
- prezentace (úvod ke strunatcům, pláštěnci,
bezlebeční)
PODKMEN:
OBRATLOVCI Vertebrata
- chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra
- hlava, trup, končetiny, ocas (× kruhoústí)
- páteř
› osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu
- lebka
› mozkovna a obličejová část
└ základem je 7 párových žaberních
oblouků – u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí
- končetiny:
ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo zmizí (suchozemští)
- vícevrstevná pokožka
- obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří
(kožní derivát), srst (kožní derivát)
- NS:
trubicovitá
a) centrální = mozek (postupný vývoj z pěti částí – viz obrázek) + mícha
b) periferní = obvodové nervy
- CS: u
všech obratlovců uzavřená; srdce = srdeční svalovina (můstky); předsíně +
komory; krevní barvivo hemoglobin
- DS:
žábry, nebo plíce
- VS:
párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)
- ®:
pouze pohlavní rozmnožování; vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem
na souš); vývoj většinou přímý (× kruhoústí, obojživelníci)
SYSTÉM OBRATLOVCŮ
A) nadtřída: Bezčelistnatci
třída: kruhoústí
B) nadtřída: Čelistnatci
třídy: paryby, ryby,
obojživelníci (=
bezblanní – Anamnia)
plazi, ptáci, savci (= blanatí – Amniota)
Třída: KRUHOÚSTÍ Cyclostomata
- dnes jediní žijící bezčelistnatci, v prvohorách žili ještě štítnatci s
kožními kostmi
- vodní živočichové s protáhlým
holým tělem
- opora těla: chorda + primitivní chrupavčitá kostra (ale
páteř chybí)
- složité ústní ústrojí bez čelistí,
pysky se svalnatým jazykem tvoří kruhovitou přísavku
- mají pouze jedinou nozdru a 7
párových žaberních štěrbin
- základem obličejové části lebky
jsou žaberní oblouky
- kůže vylučuje sliz, pod kůží se
nalézá boční segmentovaný sval, který se upíná na myosepta (= vazivové
přepážky)
- mozek z 5 oddílů (koncový mozek -
hlavně čichové laloky, nejdůležitější je střední mozek)
- smyslové orgány: rovnovážný a
sluchový orgán ve vnitřním uchu, zrak (u sliznatek zakrnělý), proudový orgán
(„postranní čára“)
- DS: žábry (7 párů štěrbin)
- CS: srdce (venózní typ - proudí jím pouze odkysličená krev)
= 1 komora + 1 předsíň
- CS: schéma oběhu:
srdeční komora → tepenný násadec → žábry (+O2) → tělo (–O2) → žilný splav → srdeční předsíň → srdeční komora → ...
- CS: tento typ CS
mají nejenom kruhoústí, ale i paryby a ryby
- ®: gonochoristé, vnější oplození, nepřímý vývin (larva
minoha – oči překryté kůží, ústa podkovovitá, bezzubá, bez jazyka, žije několik
let),
- ®: mořské druhy se
po metamorfóze vracejí zpět do moře
- dospělci jsou dravci nebo
parazitují (endo- i ektoparazité)
- některé sladkovodní druhy v
dospělosti nemají TS (zakrňuje u nich), po vytření hynou
- do současnosti se zachovaly pouze
dva řády: MIHULE a SLIZNATKY
• mihule
mořská:
• mihule
říční: tření v řekách,
• mihule
potoční: sladké vody, není parazit, minoha žije 3 roky, po metamorfóze
nepřijímá potravu
•
sliznatky: mořské, přímý vývoj, zakrnělé oči, napadají hlavně poraněné ryby
a živí se jejich orgány, vylučují sliz, kladou vejce
Třída:
PARYBY Chondrichthyes
- vývoj od svrchního siluru
- vymřelé třídy: PANCÍŘNATCI a ŠTÍTNATCI
- morfologické tělní typy: žralok
(rybovitý tvar) × rejnok (dorzoventrálně zploštělý)
- plakoidní šupiny (sklovina +
zubovina) jsou kostního původu (na dotek drsné)
- vnitřní kostra chrupavčitá, chorda
zachovalá a prostoupená těly obratlů, lebka beze švů
- čelisti vznikly přeměnou prvního
žaberního oblouku
- zuby jsou ve více řadách, funkční
je ale pouze řada první (polyfiodontní chrup)
- hlava vybíhá v rypec (rostrum),
pod ním štěrbinovitá ústa
- většinou 5 (7) žaberních štěrbin
- párové ploutve: prsní (výšková
kormidla), břišní (u samců přeměněná část slouží jako pářící orgány =
pterygopody)
- nepárové ploutve: hřbetní, ocasní
(heterocerkní typ = do mohutnější horní větve proniká páteř), řitní
- ploutve jsou vyztuženy rohovitými
paprsky
- mozek protáhlý, vyvinuté čichové
laloky předního mozku, mozeček
- smysly: zrak (dalekozrací, 12–14 dioptrií); proudový
orgán (volně v kůži a na hlavě); elektrický orgán (zaznamenává pohyb kořisti –
- Lorenziniho
ampule); čich (pár čichových váčků); vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí)
- TS: svalnatý hltan (pumpování vody), velký žaludek (silné
trávicí šťávy), velká játra (hydrostatický orgán, 10 % hmotnosti), střevo se
- spirální řasou,
kloaka (společné vyústění TS, VS a RS)
- paryby nemají plynový měchýř (ten
je charakteristickým pro ryby)
- stálý pohyb zajišťuje stálý tok
vody nutný k dýchání
- nadbytečné soli jsou vylučovány
rektální žlázou
- v krvi je vysoký obsah močoviny
(až 0,8 %), vyrovnává se tak osmotický tlak mořské vody
- VS: prvoledviny (opistonefros) – vyúsťují do kloaky
- ®: vnitřní oplození, vejcorodí × vejcoživorodí (zárodky
vyživovány žloutkem a sekrety stěn vaječníku) × živorodí (zárodky vyživovány
- krevním oběhem
matky), nitroděložní kanibalismus, zárodečný vývoj může trvat i více než rok
- paryby dělíme do tří řádů: ŽRALOCI – REJNOCI – CHIMÉRY
• žralok
velrybí:
• žralok
velký: planktonofágní
• žralok
lidožravý: zaútočí i na člověka
• máčka
skvrnitá: žralok dlouhý asi
•
kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci
• trnucha
obecná: rejnok, u kořenu ocasu má trn, který používá k obraně
•
parejnok elektrický: svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300
voltů) na omráčení kořisti či na obranu
• chiméra
hlavatá: protáhlé tělo, velké ocasní ploutve, 4 žaberní štěrbiny, zuby
nejsou doplňovány (monofiodontní chrup)
- poznámka: nověji třída PARYBY dělí na dvě podtřídy – PŘÍČNOÚSTÍ (Elasmobranchii; žraloci, rejnoci) a CHIMÉRY (Holocephali; chiméry)
Třída:
RYBY Pisces
- vývoj od prvohor, ve sladkých vodách (moře osídlili druhotně)
- druhově nejpočetnější třída (24
000 druhů)
- hydrodynamický tvar těla
- kostra: různý stupeň osifikace (jeseteři
- chrupavčitá kostra), chorda zatlačena těly obratlů, končetiny = ploutve
- kosti
mohou mít dvojí původ: 1) vznikají osifikací chrupavky nebo 2) kožní původ
- lebka:
krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání
žábry)
- páteř:
nerozlišené obratle, chorda potlačena
- končetiny
párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky (nerozvětvené = tvrdé,
rozvětvené = měkké)
- typy
ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní
(nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)
- svalstvo: pod kůží velký boční sval +
přepážky (myosepta)
- množství
drobných svalových kůstek tvaru „Y“
- jazyk je
nepohyblivý
- kůže: mnohovrstevná, obsahuje pigment
- v pokožce
jednobuněčné slizové žlázy (sliz: baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání
kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
- kryta
šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry
- typy šupin:
- ganoidní
– kosočtverečné, nepřekrývají se; jeseter
- cykloidní
– překrývají se, celokrajné; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní
přírůstek, kanálek postr. čáry, radiální kanálek, trny; kapr
- ktenoidní
– na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře;
okoun, candát
- nervová soustava: nejdůležitější je střední mozek,
mozeček (pohyby, rovnováha)
- 10 párů
mozkových nervů
- převládá
hmota míchy nad hmotou mozku
- smysly: čich – voda proudí
čichovými váčky, vnější nozdry
- chuť
– v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
- zrak
– ploché oči, tyčinky + čípky, vidí barevně, ostření posunem čočky, chybí víčko
i slzní žlázy
- sluch
– málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
- rovnovážné
ústrojí – otolity ve středním uchu
- proudový
orgán – v kůži tvoří postranní čáru = linea lateralis (vnímání pohybu a
tlaku vody), „dalekohmatný“ orgán
- hmat
– u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst – vousy
- trávicí soustava: ústa (spodní, koncová, svrchní),
nemá slinné žlázy
- zuby se
stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře,
na žaberních obloucích
- požerákové
zuby: jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy (např. u
kaprovitých, lze podle nich určit druh)
- hltan,
jícen, žaludek (pouze rozšířenina)
- střevo (u
pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
- játra se
žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
- kloaka
pouze u dvojdyšných, ostatní mají řitní otvor
- vodu cedí,
potravu polykají
- dýchací soustava: žábry v žaberní dutině (ta je
kryta skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
- voda
odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)
- na
vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na
zachytávání potravy
- další
přídatné dýchací orgány: plicní vaky u dvojdyšných
- plynový
měchýř = vzniká přeměnou plicních vaků, slouží jako hydrostatický orgán,
vznikl vychlípením hltanu
└ reguluje hustotu těla, u
rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován
- cévní soustava: 1 předsíň + 1 komora, žilný
splav, tepenný násadec = venózní srdce
-
jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
- červené
krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
- urogenitální soustava, rozmnožování (= močopohlavní soustava):
- párové
ledviny pod páteří
-
gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
- párové
gonády, vnější oplození
- jikry
(samice - jikernačky) + mlíčí (samci - mlíčňáci)
- vývin
přímý (× dvojdyšné a násadcoploutvé)
- pohlavní
dimorfismus nevyvinut
- obrovská
nadprodukce potomstva
- trdliště =
místo vhodné k rozmnožování
- systém – 4
podtřídy: Tento systém je zjednodušený!
1. DVOJDYŠNÍ
2. LALOKOPLOUTVÍ
└ tyto dvě podtřídy bývají
sdružovány do podtřídy NOZDRATÍ, se dvěma nadřády (dvojdyšní, lalokoploutví)
3. PAPRSKOPLOUTVÍ
– 4 nadřády:
3a) násadcoploutví
3b) chrupavčití
3c) mnohokostnatí
3d) kostnatí
PODTŘÍDA:
DVOJDYŠNÍ
- velké
protáhlé ryby (> 1metr)
- chorda,
spirální řasa, kloaka
- plicní
vaky z břišní stěny jícnu + žábry
- tropické
sladkovodní ryby (periodicky vysychající vody)
- v období
sucha si hloubí metrové svislé šachty, kde v anabióze přežívají
- samostatná
vývojová větev (–› suchozemští obratlovci?)
- dělíme je
na dva řády: JEDNOPLICNÍ – DVOUPLICNÍ
• bahník
australský: jednoplicní
• bahník
americký: dvouplicní
• bahník
východoafrický: dvouplicní
= výskyt bahníků na více kontinentech bývá považován za jeden z důkazů
toho, že kdysi existoval jediný prakontinent
PODTŘÍDA:
LALOKOPLOUTVÍ
- ganoidní
šupiny
- stavba
lebky připomíná obojživelníka
- mohutné
párové ploutve se svalovinou a šupinami
- dělí se na
dvě skupiny: RHIPIDISTIA – ACTINISTIA
• Rhipidistia:
vymřelá skupina, od ní zřejmě vývoj obojživelníků
• Actinistia:
„žijící fosilie“ latimérie podivná (žije v pobřežních mořích Afriky)
PODTŘÍDA:
PAPRSKOPLOUTVÍ
- plynový
měchýř, odlehčení kožní kostry
- redukce
kostry párových ploutví
NADŘÁD: NÁSADCOPLOUTVÍ
- mnoho hřbetních ploutviček
- difycerkní ocasní ploutev
- plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
- larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (pulcům)
NADŘÁD: CHRUPAVČITÍ
- chrupavčitá kostra, zachovalá chorda, lebka vybíhá v rostrum
- heterocerkní ocasní ploutev
- obývají pouze moře severní polokoule
- obsahují
jediný řád: JESETEŘI
• jeseter
velký:
• jeseter
malý: nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji
• vyza
velká: největší sladkovodní ryba (4–5 metrů,
•
„bester“: kříženec vyzy velké a jesetera malého (vyšlechtěn v roce 1952)
•
veslonos americký: sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi
NADŘÁD: MNOHOKOSTNATÍ
- starobylé i pokročilé znaky
- plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
- lebka s velkým počtem kostí
- dělí se na dvě skupiny: KOSTLÍNI –
KAPROUNI
• kostlín
americký: tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi
• kaproun
obecný
NADŘÁD: KOSTNATÍ
- šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají
- chorda zatlačena obratli
- ocasní ploutev homocerkní
- plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu
└ u vývojově starších je spojen s
trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen
řád: BEZOSTNÍ
- pouze měkké ploutevní paprsky, cykloidní šupiny
- vývojový počátek kostnatých ryb
- čeledi:
• sleďovití: sleď, sardinka, šprot, sardel
• lososovití: losos, pstruh, siven,
hlavatka, síh, lipan, štika
řád: MÁLOOSTNÍ
- málo tvrdých ploutevních paprsků
- cykloidní šupiny, požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy)
- vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)
- čeledi:
• kaprovití: kapr, plotice, střevle, bolen,
lín, cejn, jelec, parma, karas, tolstolobik, závojnatka
• sekavcovití: mřenka, piskoř, sekavec
• sumcovití: sumec velký
• sumečkovití: sumeček americký
řád: HOLOBŘÍŠÍ
- hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem
- zástupci:
• úhoř
říční: tření v Sargasovém moři, z jiker se línou larvy „monté“, ty do
sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do
moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci
• muréna:
zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy
řád: HRDLOPLOUTVÍ
- břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky, na bradě často nepárový
vous
- zástupci:
• treska
obecná
• treska
jednoskvrnná
• mník
jednovousý
řád: OSTNOPLOUTVÍ
- dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, ktenoidní šupiny (s ostny)
- břišní ploutve před/nad prsními
- evolučně nejvyspělejší skupina
- čeledi:
• okounovití: okoun, candát, ježdík
• makrelovití: makrela, tuňák
řád: VOLNOOSTNÍ
- části ploutví přeměněny v trny
- tvorba teritorií, péče o potomstvo
- zástupci:
• koljuška
tříostná
řád: LALŮČKOŽÁBŘÍ
- mořské ryby neobvyklého tvaru
- vajíčka se vyvíjí v hnízdní komůrce na břiše samců
- zástupci:
• koník
mořský
• jehla
mořská
řád: PLATÝSOVÉ
- zploštělé tělo, leží na dně, oči na jedné straně
- zástupci:
• platýs
• kambala
řád: ROPUŠNICE
- kostěné štítky na těle, tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny)
- žijí na mořském dně
- zástupci:
• ropušnice
• perutýn
ODKAZ: ATLAS RYB NA INTERNETU (další věci k rybám [taxonomie, stručný přehled z Wikipedie] v sekci ODKAZY)
Třída:
OBOJŽIVELNÍCI Amphibia
- vývojově nejnižší suchozemští čtvernožci
- přechodné postavení mezi vodními
ploutvovci a suchozemskými čtvernožci
- fylogeneze: krytolebci (vymírají
na konci prvohor) ––?–– obojživelníci (objevují se na konci druhohor)
- způsobem rozmnožování vázáni na
vodu
- životní prostředí: vlhké podzemní
nebo zemní biotopy
- larvy dýchají žábrami, dospělci
plícemi
- oddělený tělní a plicní oběh
- tři tělní typy: ještěrkovitý × červovitý ×
zkrácený
- kůže: nahá (žádné šupiny), na povrchu
rohovatí a odlupuje se
- četné
slizové a jedové žlázy
- ve spodní
vrstvě pigmentové buňky (barvoměna)
- kůží
přijímají i vodu, nepijí
- kůže se
podílí také na dýchání
- starou
kůži svlékají a požírají
- svalstvo: přechod na souš způsobuje větší
diferenciaci tělního svalstva
- kostra: zkostnatělá, málo chrupavek,
obratle silně zatlačují chordu
- 1 krční
obratel, lebka připojena 2 kloubními hrboly
- spodina
mozkovny = primární patro
- žebra
pouze u ocasatých
- vyvinutá
hrudní kost, připojeno lopatkové pásmo
- pánevní
pásmo spojeno s páteří
- končetiny
pětiprsté
- kostra
žáby (obrázek s popisem)
- nervová soustava: hlavně střední mozek
- rozvoj
hemisfér koncového mozku, mozeček malý
- 10 párů
mozkových nervů
- smysly: chemoreceptory a hmat dobře
vyvinuty
- čich
– v nosní dutině, vyvinut Jacobsonův orgán
- proudový
orgán – u larev (žijí ve vodě)
- sluch
– bubínek na povrchu hlavy, střední (1 sluchová kůstka columella) + vnitřní
ucho, Eustachova trubice
- zrak
– tyčinky i čípky, oko chráněno 3 víčky (horní, dolní, mžurka), panetální oko
(temenní oko, vychlípenina mozku, světlo × tma)
registrují pohyb, slzný kanálek
- trávicí soustava: dutina ústní spojena s choanami
(vnitřní nozdry)
- v ústní
dutině se nachází vchody do Eustachovy trubice, hrtanová štěrbina, slinné
žlázy, jazyk (pohyblivý, lepkavý, vymrštitelný)
- ozubené
čelisti, zuby někdy i na kostech patra
-
hlenotvorné žlázy
- polykání
napomáhá pohyb zatahování očních bulev
- hltan,
jícen, žaludek, střevo
- játra,
slinivka, žlučník
- trávicí
trubice ústí do kloaky
- dospělci
vždy masožraví
- dýchací soustava: larvy žábry, dospělci plíce
- velký
podíl kožního dýchání, při přezimování zajišťuje veškerou potřebu kyslíku
- v
dýchacích cestách žab je hlasový orgán (hlasivkové vazy v hrtanové štěrbině)
- u samců
vychlípitelné rezonanční měchýřky
- dýchací
pohyby změnami objemu dutiny ústní (pohyb spodiny úst nahoru a dolů)
- u
některých zástupců dochází k řasení povrchu plicních vaků (zvětšení povrchu)
- cévní soustava: třídílné srdce (2+1 = 2 předsíně
+ 1 komora −› mísí se +O a –O krev)
- tělní a
plicní krevní oběh
- larvální
stadium má podobný oběh jako ryby
- vylučovací soustava: (prvo)ledviny vylučují
hypotonickou moč s močovinou (larvy amoniak)
- vývod
močového velkého měchýře do kloaky
- rozmnožování: pouze gonochoristé
- v oblasti
ledvin a pohlavních žláz jsou tuková tělíska (zásoba energie na dobu
rozmnožování)
- oplození
vnější nebo vnitřní (mloci - spermatofor)
- vajíčka v
rosolovitém obalu kladena do vody
- beznohé
larvy = pulci
-
metamorfóza ovlivněna hormonem štítné žlázy
- neotenie:
pohlavní dospívání ve stadiu larvy, vyskytuje se u některých ocasatých
obojživelníků (axolotli)
- ekologie: limitující faktory – teplo,
vlhko
- nejvíce
druhů v tropech, nevyskytují se v polárních oblastech
- dospělci
masožravé, larvy (většinou) býložravé
- zvukové
signály při rozmnožování, rezonanční měchýřky
- vývoj
vajíček dny a týdny, larev měsíce
- častá péče
o potomstvo
- nízký
metabolismus (proto pomalý pohyb), odolnost vůči nedostatku potravy
- výrazný
roční životní cyklus
- nepříznivé
období přečkávají ve stavu strnulosti
- systém – 3
podtřídy:
1. BEZNOZÍ
2. OCASATÍ
3. BEZOCASÍ
PODTŘÍDA:
BEZNOZÍ
- podobní
velkým kroužkovcům
- kůže
zvrásněna do kruhových záhybů
- končetiny
chybějí, redukovaný zrak (ale vyvinutý čich)
- prostředí:
půda, voda
- velikost:
- vyvinutá
pouze pravá plíce
- u
některých druhů v kůži skryté kostěné šupinky (starobylý znak po krytolebcích)
- jediný řád
ČERVOŘI
• červor
kroužkovaný
• červor
vodní
PODTŘÍDA:
OCASATÍ
- protáhlé
tělo, dlouhý ze stran zploštělý ocas
- redukovaný
sluch (chybí bubínek a střední ucho)
- u
některých v době páření sexuální dimorfismus (čolci)
- poměrně
velká schopnost regenerace
- jediný řád
MLOCI
• mlok
skvrnitý: černé tělo se žlutými skvrnami
• čolek
velký: rozmnožování ve vodě, samci mají hřebeny, jsou barevnější, v létě
žijí na souši
• axolotl:
využíván pro laboratorní účely, neotenie
• macarát
jeskynní: podzemní vody, žábra trvale, slepý, bez pigmentu
•
velemlok obrovský/japonský: japonské horské potoky, až
PODTŘÍDA:
BEZOCASÍ
-
nejvyspělejší, tělo zkrácené a zploštělé
- páteř z 9
obratlů a urostylu
- velké,
vypouklé oči
- pod kůží
velké lymfatické prostory
- všechny
žáby v ČR jsou chráněné!
- jediný řád
ŽÁBY
• skokan
štíhlý (s. zelený, s. skřehotavý): silné, dlouhé zadní nohy; čeleď
skokanovití
• skokan
volský:
• ropucha
obecná (r. krátkonohá): neskáče, ale chodí; čeleď ropuchovití
• ropucha
obrovská (aga):
• kuňka
žlutobřichá (k. ohnivá): žlutě/oranžově zbarvené břicho; čeleď kuňkovití
•
blatnice skvrnitá: svislé zornice, aktivní v noci; čeleď blatnicovití
•
rosnička zelená: přísavky, na stromech, barvoměna; čeleď rosničkovití
•
parosnička: v nebezpečí se nafoukne
• „bezjazyčné
žáby“ (chybí jazyk, celý život ve vodě, postranní čára i dospělosti): pipa
americká, drápatka vodní
Třída: PLAZI
Reptilia
- původně suchozemští, do vody pronikli zpětně
- jako první obratlovci si osvojili
létání
- účinné mechanismy zabraňující
vysychání (např. zrohovatění pokožky)
- poikilotermní (= studenokrevní)
- tři tělní typy: ještěrkovitý (ještěrky, hatérie,
chameleóni, krokodýlové) × hadovitý (hadi, beznohé ještěrky) × želvovitý
(želvy)
- vznik plodových zárodečných obalů (amnion,
chorion = seróza, allantois) - viz obrázek
- vznik vaječných obalů (skořápka,
bílek, papírové blány, kožovité blány)
- poprvé se objevuje druhotná kůra
koncového mozku (› neopallium)
- poprvé vývoj zevního zvukovodu
- nejtišší živočichové
- fylogeneze: od karbonu (z krytolebců)
- druhohory
– „věk plazů“ (rychlá adaptace na různá prostředí, vznik mnoha větví
specializovaných plazů)
• kotylosauři: nejstarší plazi, prvohory
• theriodonti: vývojový linie k savcům
• plesiosauři: vodní plazi
• ichtyosauři: ryboještěři
• thekodonti: předci ptakoještěrů, veleještěrů, krokodýlů, ptáků
• dinosauři: obojživelní nebo suchozemští, největší
• lepidosauři: předci dnešních šupinatých plazů
- evoluce
plazů – obrázek
- kůže: silně rohovatí, epidermální šupiny
(ektodermální původ), štítky, krunýře (chrání před vysycháním)
- ve škáře
chromatofory, barvoměna (chameleón)
- kožní
žlázky chybí (výskyt vzácně - např. stehenní póry samců ještěrek)
- svlékání
pokožky (po částech, najednou)
- kostra: vždy dobře osifikovaná
- páteř
členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní
- žebra
kromě hrudní oblasti redukována (× hadi)
- lebka
připojena jedním kloubem k atlasu (× obojživelníci: 2 kloubní hrboly)
- dolní
čelist spojena se čtvercovou kostí (pohyblivost)
- druhotné
patro, spánkové jámy, jařmové oblouky
- pětiprsté
končetiny (často redukce)
- svalstvo: oproti obojživelníkům velký
rozvoj a diferenciace
- nově se
vyvíjí mezižeberní svalstvo (výkonné dýchání hrudním košem)
- nervová soustava: hlavní ústředí = koncový mozek
- objevuje
se druhotná kůra koncového mozku = neopallium
- dobře
vyvinutý mozeček
- 12 párů
mozkomíšních nervů
- někteří
dinosauři s malou mozkovnou měli doplňkové nervové ústředí v křížové oblasti
- smysly: dominantní je zrak nebo čich
- šupinatí –
Jacobsonův orgán: dokonalý, otevřený do ústní dutiny
- někteří
hadi – termoreceptory v jamkách na hlavě (chřestýši rozpoznají rozdíl
- sluch
– střední ucho s columellou, u hadů ale chybí, někteří mají základ zevního
zvukovodu a bubínek
- zrak
– dokonalý, hlavně u ještěrek a želv; víčka pohyblivá (kromě hadů - srostlá,
průhledná); barevné vidění; parietální (temenní) oko
- zrak – (světlo
× tma) - u hatérií a některých ještěrů; akomodace řasnatým svalem (mění
zakřivení čočky); otáčení očních bulev svaly
- dýchací soustava: výhradně plíce, kožnímu dýchání
zamezuje zrohovatělá pokožka
- dýchací
cesty členěny na: hrtan, průdušnici a 2 průdušky
- přídatné
dýchací orgány u některých vodních hadů a želv: sliznice kloaky či dutiny ústní
(kyslík rozpuštěný ve vodě)
- vnější
nozdry ústí do nosní dutiny, ta je rozdělená skořepinou na horní čichovou a
dolní dýchací část
- u hadů
bývá v důsledku protažení těla redukována levá plíce
- chybí hlasotvorné
ústrojí, zvukové projevy vzácné
- gekoni,
želvy, krokodýli – vazy a blány v hrtanu
- trávicí soustava: jazyk často dlouhý,
vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů
- zuby u
krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí
- slinné
žlázy, jedové žlázy (vznikly z retních žláz)
- hltan,
jícen, žaludek, střevo, kloaka
- žaludek u
některých hadů roztažitelný
- velká
játra se žlučníkem
- cévní soustava: pokračuje rozdělování srdce na
pravou a levou část (nejdokonalejší u krokodýlů)
- vytváří se
přepážka, 2 aortální oblouky
- ze srdce
vychází
a) z pravé komory plicní tepna: dostává hlavně odkysličenou krev
b) ze středu levý oblouk aorty: obsahuje zčásti smíšenou krev, zásobuje zadní
část těla
c) z levé komory pravý oblouk aorty: dostává hlavně okysličenou krev, zásobuje
hlavu, mozek, přední končetiny
- přepážka
mezi komorami ale není nikdy úplná, zůstává v ní otvor
- při stahu
komory (systole) se otvor (foramen Panizzae) uzavírá –› a) nabírá
odkysličenou krev, b) nabírá okysličenou krev
- urogenitální soustava: pravé ledviny (metanefros)
- močový
měchýř pouze u želv a ještěrů
- funkce
plodových obalů
- chorion: mechanická ochrana zárodku
- amnion: uzavřený váček s tekutinou, nahrazuje zárodku vodní prostředí
- allantois: hromadí se zde metabolity, díky prokrvení má i dýchací funkci
- gonády
párové, u hadovitých leží za sebou
- objemové
změny v průběhu cyklu
- samci mají
kopulační orgány (výjimka hatérie)
- velká
vejce s množstvím žloutku
- přímý
vývin, vejcoživorodí nebo živorodí
- vyvíjí se
vaječný zub na proražení vaječných obalů
- ekologie: hlavní limitující faktor je
teplota
- schopnost
snášet vysoké teploty (zrohovatělá kůže)
-
nejodolnější vůči nízké vzdušné vlhkosti
- nižší
metabolismus (schopnost dlouho hladovět)
- většinou
masožraví nebo mrchožraví (suchozemské želvy býložravé)
- poměrně
dlouhověcí, rostou po celý život
- někteří
schopnost autotomie (odpadlá část nahrazena indiferentní tkání)
- varovné
chování: syčení, nafukování
- systém – 3
podtřídy: Tento systém je pro přehlednost zjednodušený!
1. CHELONIA – 1 řád
a) želvy
2. ARCHOSAURIA
– 4 řády
a) krokodýli
b) ptakoještěři
c) Saurischia
d) Ornithischia
3. LEPIDOSAURIA
– 2 řády
a) hatérie
b) šupinatí – 2 podřády
i - ještěři
ii - hadi
Dále budou z praktických důvodů uváděny pouze názvy skupin bez uvedení taxonu.
ŽELVY
- krunýř: vnější rohovitý, vnitřní kostěný štít složený z množství malých
štítků
- vyklenutý hřbetní karapax, plochý břišní plastron
- karapax srůstá s částí páteře, hrudními, břišními žebry, částmi pásem
- chybí hrudní kost (sternum)
- končetiny silné, krátké, pětiprsté s drápy
- čelisti bezzubé, zobákovité
- velké houbovité plíce, vodní mají přídatné dýchací orgány
- vejce s vápennou skořápkou
- kloaka samců uzpůsobena ke kopulaci
- teplomilní živočichové
- suchozemské býložravé, mořské dravé
- zástupci:
• želva bahenní: obojživelný druh
• želva obrovská:
• želva řecká (syn. ž. žlutohnědá): běžně se chová
• želva sloní: Galapágy (velmi ohrožená)
• kožatka velká: redukovaný krunýř přerostlý měkkou kůží
• kareta pravá: bývala lovena pro želvovinu
• kareta obrovská: lovena pro maso
KROKODÝLI
- z plazů nejdokonalejší
- protáhlá ozubená tlama - heterodontní chrup
- dlouhý, kýlovitý ocas, silnější zadní nohy
- uzavíratelné vnější nozdry, chybí klíční kost (pohyb po čtyřech -
kvadrupedie)
- vyspělý mozek, téměř oddělené srdeční komory
- pokročilá diferenciace svalstva, blanitá bránice (oddělní hrudní a břišní
dutiny)
- zuby v zubních jamkách (= alveolách)
- vznik druhotného kostěného patra
- vejce s vápennou skořápkou
- zástupci:
• krokodýl nilský: při zavřené tlamě je vidět čtvrtý dolní zub
• kajman černý: Střední a Jižní Amerika, max.
• aligátor mississippský: řeky, bažiny, krokodýlí farmy
• gaviál indický: úzká dlouhá tlama
HATÉRIE
- primitivní plazi
- dobře vyvinuté parietální oko
- zaškrcovaná chorda
- tělo kryto trnitými šupinami
- oči se svislými zorničkami
- noční aktivita, dravci
- pomalý metabolismus
- zástupci:
• hatérie novozélandská: „živoucí fosílie“
ŠUPINATÍ
- ploché překrývající se šupiny
- výrůstky, trny, hřebeny
- vrchní vrstva kůže se šupinami se svléká (vč. oční rohovky)
- na lebce větší počet kloubních spojení
- pohyblivé spojení obličejové části se zadním oddílem mozkovny
- tvrdé patro chybí, jazyk často rozeklaný
- vejce mají obvykle blanité skořápky
- pozemní, stromoví nebo vodní živočichové
JEŠTĚŘI
- končetiny většinou vyvinuty
- při redukci zůstávají zbytky pletenců a sterna
- bubínek zachován
- oční víčka pohyblivá
- častá autotomie
- zástupci:
• varan komodský: největší žijící ještěr
• chameleón obecný: barvoměna, nezávislé pohyblivé oči, lepivý jazyk,
ovíjivý ocas
• leguán zelený: stromový ještěr, býložravý
• leguán mořský: žere řasy
• leguán galapážský: žere kaktusy
• agama límcová: obranný postoj
• moloch: trnové výrůstky
• dráček létavý: prodloužená žebra, kožní lem, „letí“ (resp. plachtí) až
• ještěrka zelená: naše největší ještěrka (až
• ještěrka obecná: vejcorodá
• slepýš křehký: je to přece jenom ještěr (oproti hadům například mrká)
• scink uťatý: nápadně krátký („uťatý“) ocas
HADI
- úplná ztráta končetin (× hroznýšovití)
- levé a pravé poloviny čelistí spojeny vazy
- typy zubů: nerozlišené, plné; přední nebo zadní zvětšené; s rýhou pro vedení
jedu; duté s kanálkem pro vedení jedu
- chybí temenní oko, levá plíce, močový měchýř
- kořist polykají vcelku
- jazyk dlouhý, rozeklaný
- srostlá, nepohyblivá, průhledná víčka
- příčně uložené šupiny na břišní straně těla (plazení)
- pohyblivá žebra, diferencovaná svalovina tělní stěny
- redukované střední ucho, dominantní smysly jsou zrak a čich
- zástupci (tučně čeledi):
• hroznýšovití: střední, velcí, nejedovatí; zbytky pánve, zmenšená levá
plíce; škrtiči, aktivní v noci; stromy, voda; tropy
└ krajta královská, anakonda velká,
hroznýš královský
• užovkovití: středně dlouzí, kulatá zornice; zadní jedové zuby;
pozemní, stromoví, polovodní; kořist pronásledují
└ užovka obojková, už. podplamatá,
už. hladká, už. stromová, vejcožrout africký, šnekožrout jihoamerický,
korálovka sedlatá
• zmijovití: krátké, silné tělo; všichni jedovatí (jedový zub [při
otevření tlamy směřuje dopředu] s kanálkem)
└ zmije obecná, zmije růžkatá,
zmije gabunská, zmije pouštní
• zemězmijovití: problematická skupina hadů, přiřazována do různých
čeledí, nyní stojí samostatně
└ zemězmij Bibronův
• korálovcovití: podobní užovkovitým, ale jedový zub mají vpředu horní
čelisti
└ smrtonoš dlouhý, mamba černá,
vlnožil užovkový, kobra indická, kobra egyptská, taipan velký, korálovec
stužkonosný
• chřestýšovití: jedovatí, žijí v Austrálii a v Americe
└ chřestýš texaský („chřestidlo“ na
konci ocasu), ploskolebec americký, křovinář ostnitý, chřestýšovec běloretý
Třída: PTÁCI
Aves
- výpisky k ptákům ve formátu PDF ke stažení ZDE
Třída: SAVCI
Mammalia
- výpisky k savcům ve formátu DOC ke stažení ZDE
- zástupce nutné doplnit, např.
z www.biolib.cz